Shánění dílů

Raspberry Pi a příslušenství

Začali jsme někdy v létě 2013. V té době tu bylo sice pár obchodů, které Raspberry Pi nabízely, ale za poněkud nehoráznou cenu – reálná cena za model B byla někde kolem 1000,– Kč, ale české obchody prodávaly Raspberry o 300–400 Kč dráž. Bez zaváhání jsme tedy nakoupili na britském ModMyPi a pořídili i mnoho dalšího příslušenství vč. kamery, Wi-Fi modulu do USB a různých pěkných destiček od Adafruitu.

Největší radost asi udělal negativní LCD displej s RGB podsvícením – vypadá fakt dobře a bude robotovi slušet. Škoda jen, že neumí plynule regulovat intenzitu jednotlivých barev, každou lze jen zapnout nebo vypnout. Barvový senzor také funguje moc pěkně a jeho přísvitová dioda kromě toho, že vypaluje zrak, je opravdu bílá.

Největším zklamáním se ukázala GeekRoo All-In-One deska, kterou jsme vzali hlavně kvůli konverzi napěťové úrovně I2C mezi 3,3V logikou Raspberry a 5V u Atmelu. Plánovali jsme ji osadit mezi Raspberry a displej a přidat na ni do malého nepájivého pole případně nějaké další senzory atp. Ale I2C komunikace nám vůbec nefungovala, procházel jen chaos. Strávili jsme s tím hromadu času, až jsme identifikovali problém v osazeném konvertoru. Podle datasheetu je daný integrovaný obvod dokonce vysloveně nevhodný na konverzi I2C (resp. sběrnic používajících pull-up rezistory).

Kromě toho nebyl komínek ze tří desek mechanicky moc stabilní, takže jsme se nakonec rozhodli desku nepoužít a místo toho jsme I2C drze propojili drátem. Totiž protože komunikující zařízení jen přišlapávají sběrnici k zemi a protože 3,3 V je v pásmu tolerance logické jedničky pro Atmel, tak komunikace funguje. Pro jistotu jsme však na dráty dali ochranný odpor, kdyby se omylem na výstupu z Atmelu objevilo 5 V, abychom ho srazili.

Soudruzi z Číny

Další objednávka mířila do Číny. Na Dealextreme jsme koupili ultrazvukový dálkoměr, laser s optikou vytvářející čáru a hlídač vybití akumulátorů. Dálkoměr funguje obstojně. Má sice dost velký vyzařovací úhel, takže se může odrážet od kdečeho, pro základní orientaci ale poslouží a dává příležitost pochopit zajímavý fyzikální princip převodu času letu zvukového signálu na vzdálenost překážky.

Laser i hlídač vybití aku fungují také dobře, co by člověk za tu cenu chtěl. Hlídač dokonce až moc dobře, tj. až moc hlasitě. Je totiž určen pro modely letadel a jeho dva akustické měniče mají být slyšet z dálky. Pro naše potřeby jsme je museli zacpat kousky neoprénu, abychom snížili hlasitost na rozumnou míru pro použití v místnosti.

Pro zajímavost jsme z Číny pořídili i modul stabilizátoru napájecího napětí. Pochopitelně nám bylo jasné, že je ošizený a uvedené 3 ampéry nikdy nedodá. Ale chtěli jsme vyzkoušet, jak moc je ošizený a jestli by se nedal použít pro některé méně náročné konstrukce, protože je osazen na pěkně malé destičce, která by se dala dobře zabudovat. Díky malé desce mu ale chybí chlazení a praktickým testováním jsme usoudili, že nejvyšší reálný limit je kolem jedné ampéry, kdy už je tak horký, že by se už brzy začal vypalovat lak na desce.

Pixy

Uf, tak jsem se neudržel a objednal na robota kamerový senzor známý jako Pixy! Není to obyčejná kamera, která by posílala do robota obraz, ale je spojená s procesorem provádějícím analýzu obrazu a odesílá už jen jednoduše zpracovatelné informace o poloze objektů rozpoznaných v obraze. Umí se naučit rozpoznat objekty podle charakteristické barvy, takže se zdaleka nehodí na rozpoznání jakýchkoliv objektů, ale věci jako zelený míček nebo fialová hračka jsou přímo ideální.

Nechtělo se mi ale objednávat přímo z Adafruitu ze zámoří kvůli vysoké ceně dopravy a setkání s celní byrokracií jsem si také rád odpustil, takže jsem nakoupil u nás ve Snailshopu, který má v sortimentu leccos od Adafruitu, Pololu a dalších. Dokonce mi vyšel prodejce vstříc a objednal ještě několik dalších hraček na nesouvisející projekty, které obchod původně v sortimentu neměl, takže díky!