K předvánoční tradici patří vytáhnout naše staré počítače, na kterých jsme si hráli ve svém dětství. Tohle Atari je moje a učil jsem se podle knížečky programovat v BASICu.

Rád svůj počítač dětem ukazuji, protože si při tom povídáme o historii, o tom, jak bylo těžké sehnat počítač, co to byly bony a jak disketovka byla jen nedostupný sen. A pochopitelně u toho programujeme a předáváme si počítač po jedné či dvou řádkách kódu mezi sebou. I tehdy bylo obvyklé, že se chodilo za kamarádem na počítač, protože ho měl málokdo.

Ale jak tradice začala? Pavel jednou povídá: „Na oldcompu někdo nabízí disketovku k Atari, zřejmě není zcela funkční, ale vypadá dobře. Řekl jsem, že mám zájem pro kamaráda a zamluvil ji.“ Skutečně vypadala krásně, chyběl jí ale zdroj, ten jsme vyrobili. A potřebovala vyčistit a seřídit. Tímhle začal můj hon za dokompletováním sbírky. Moje Atárko totiž mělo velice charakteristický hnědo-béžový design a byla k němu tehdy na západě k mání velká řada přídavných zařízení od tiskáren přes záznamová zařízení až po modem pro přístup na BBS.

10 PRINT „KAPSA JE NEJ!“
20 GOTO 10
RUN

Co si na hodině ukazujeme

Učím programátorský kroužek pro děti, takže jako první si vyzkoušíme, jak se tehdy programovalo. Ostatně programovací jazyk je k dispozici ihned po zapnutí počítače – žádný operační systém, žádná hra či kancelářský program, počítač bez nahrání externího softwaru z kazety nebo diskety neumí v podstatě vůbec nic. Ale po zapnutí naskočí přímo do programovacího prostředí. Autoři zřejmě předpokládali, že si uživatelé budou chtít programovat svoje vlastní prográmky, tak byli optimističtí!

Když děti naprogramují jednoduchý program v BASICu, uložíme ho na magnetofonovou kazetu, aby se nám neztratil při vypnutí počítače. Na kazety se dříve nahrávala hudba, ale osmibitové počítače je používaly na ukládání dat. A člověk mohl data tedy slyšet na vlastní uši, nejprve slabé pískání a pak TRRRRRRRRRR… A kdo má zájem, tomu maličký perový plotr napíše program i tužtičkou na papír!

Pak si jdeme něco na počítači zahrát. Ostatně to bylo tehdy jedno z hlavních lákadel. Nejprve jednoduché hry, naučíme se manipulovat s disketou a zadat povel k načtení vybrané hry. Potom zkusíme nějakou kvalitnější hru s dobrou hudbou. I když je zvuk na počítači naprosto charakteristický, hudebníci dokázali vykouzlit chytlavé pecky.

Jaké jsou možnosti starého počítače

Povídáme si o grafických možnostech počítače, jakou rychlostí pracuje, kolik má paměti a ptám se, jestli by takovýhle počítač mohl zvládnout 3D hru. „Ne!“ Ale děti jsou pak překvapené, když uvidí, že se skutečně daly vytvořit trojrozměrné hry a ještě více je překvapí, že hra, kterou ukazuji, vyšla na Atari teprve nedávno!

Praktické využití

Je to malý počítač jen s 64 kB paměti RAM a procesorem pracujícím na frekvenci 1,77 MHz, takže nemůžete čekat zázraky, ale kromě různých programovacích jazyků (k dispozici byl i Pascal nebo Logo a dokonce i náš dobře známý programovací jazyk C) se začínaly rodit první aplikace na přípravu dokumentů k tisku kombinující text a grafiku nebo předobraz tabulkového kalkulátoru, ve kterém jste si mohli plánovat třeba rodinné finance.

Ukazujeme si několik tiskáren, které byly pro Atari k mání a vysvětlujeme si i mechanické principy, na kterých jsou založeny. Je zajímavé vidět, jak se tehdejší konstruktéři snažili chytře zařízení zjednodušit, aby nebylo příliš drahé a přitom někdy vymysleli natolik kuriózní detaily, až se člověk pousměje. Třeba tiskárna Atari 1029 používá k návratu vozíku na začátek řádky pružinový mechanismus místo motorového pohonu, který zajišťuje jen dopředný chod. Nemusí tak mít ani senzor polohy ani elektroniku pro přepólování motoru. Místo toho ale má elektromagnetickou spojku v převodech.

A víte, že se dnes dá Atari připojit v omezené míře i na internet? Modem Atari 1030 dnes už nikam nezatelefonuje, ale svého času se uměl připojit rychlostí 300 baudů, to znamená, že když jste se připojili k BBS, nedostávali jste o moc více, než tak jednu řádku textu za sekundu. V krabičce našeho modemu je uvnitř ukrytý ale Wi-Fi modul, takže nám může posloužit i dnes. Jen si opravdu nepředstavujte, že byste si mohli přečíst webovou stránku, to opravdu ne.

Když nosím na stůl další a další zařízení, někteří žasnou, kolik toho k takovému počítači bylo. Je to hodina plná zábavy i poučení a krásně nám pomůže zpomalit před Vánocemi a chvíli také relaxovat.