Kolem nás se teď rodí něco, co ještě před pár lety znělo jako sci‑fi: vlastní komunitní síť, kterou si lidé staví sami, bez operátorů, bez tarifů za každou minutu vytáčeného připojení a bez reklamních letáků ve schránce. Jmenuje se CZFreeNet a je to taková spontánní, nadšenecká síť, která propojuje domy, ulice i celá města pomocí bezdrátových spojů. Každý, kdo má chuť, trochu technického zápalu a výhled ze střechy, se může připojit a stát se dalším uzlem. Nejde o žádný komerční projekt – je to čistě komunitní iniciativa, kde si lidé pomáhají, sdílejí zkušenosti a společně budují infrastrukturu, kterou by jinak nikdo nepostavil. Kapsa se nyní připojila také.
CZFreeNet vzniká hlavně proto, že připojení k internetu je pořád drahé či úplně nedostupné. Kapsa byla doposud připojena k internetu jen v podvečerních hodinách přes telefonní linku. K internetu se prostě není jak jinak dostat, a tak si to lidé berou do vlastních rukou. Vznikají mapy spojů, plánují se směry antén, řeší se rušení, ladí se firmware a na fórech se vede nekonečná debata o tom, jak z dostupného železa vyždímat maximum. Je to trochu punk, trochu inženýrství a hodně komunitního ducha. A právě díky tomu se síť rozrůstá rychleji, než by kdokoli čekal.
Díky tomu se teď i my snažíme dostat Kapsu online trvale, jenže Kapsa sídlí v přízemí domu, kde nemáme přístup na střechu, takže to není úplně jednoduché. Naštěstí jsme se seznámili s Mafákem, kamarádem, který bydlí za rohem – ve stejném domě jako Ája, která Kapsu vede. A s ním jsme se domluvili, že to vezmeme společně: jejich dům má půdu, střechu a hlavně ochotu experimentovat.
Takže dneska lezeme na jejich střechu. Je to starý dům s obrovskou, zanedbanou půdou a šikmou střechou, na kterou vede dlouhý houpavý žebřík. Mafák mezitím sehnal všechno potřebné: dlouhý koaxiální kabel, ručně dělanou anténu, dipól na plošném spoji s krytem z plastové mističky na potraviny a další drobnosti, které člověk běžně doma nemá, ale on ano. Když se vyškrábeme nahoru, pokračujeme po zrezlých kominických podlážkách až k místu, kde má anténa stát. Je to trochu dobrodružné, ale počasí je krásné a všechno jde překvapivě hladce.
Na střeše přiděláváme anténu a kabel stahujeme dolů do Ájina bytu, kde čeká počítač s Linuxem, který bude fungovat jako router. Odtud pak vede ethernet k Mafákovi a na jeho balkon přiděláváme druhou Wi‑Fi anténu, která pošle signál přes dvorek dolů do Kapsy. A tím se naše malá klubovna poprvé napojuje na velkou komunitní síť, která roste po celé republice.
