Tříkrálový turnaj 2009
Zpráva o prvním ZATRE turnaji v roce 2009, tzn. Tříkrálovém turnaji.
Turnaj se konal v naši již oblíbené a osvědčené hudební učebně školy Kodaňská. A to - jak všichni víme - díky tomu, že Ája má na škole téměř druhé bydliště, její přínos pro žáky je obrovský, a proto ve škole rádi poskytnou útočiště za symbolickou cenu pro zatrníky na celý den, než by si nějak rozhněvali paní učitelku Vávrovou. To já bych tedy také nerada, proto radši ihned plním úkol, kterým mne pověřila a pokusím se trochu popsat Tříkrálový turnaj. Nechtěla bych při příštím turnaji být vykázána třeba místo jedné partie za dveře.
Turnaje se zúčastnilo 18 hráčů. Rodina Petrasova zcela nepřekvapivě vcházela do budovy krátce po desáté hodině. Ostatní účastníci již na ni dychtivě čekali, zejména na otce rodiny Milana, který přinášel nepostradatelný notebook.
Hrálo se osm kol. Čtyři před obědem, čtyři po obědě. Vše probíhalo víceméně v klidu. Vzrušené hlasitější debaty probíhaly většinou u stolu, kde hrála Ája. Zvláště při partii s Evou, všichni přerušili na chvíli partie a čekali, jestli dojde na souboj. Nedošlo, turnaj mohl pokračovat, příčina vznětlivého chování mi zůstala utajena, ale jistě obě dámy měly pravdu. Celý turnaj si výborně vedl Dan. Porazil mě v šestém kole. Předtím ještě zničil Evu, která hrála též téměř bez prohry. Dan skončil na krásném třetím místě, a to se stejným počtem bodů, tj. 12, jako já. Stejný počet bodů měl i na čtvrtém místě Michal Böhm. Zřejmě ho do poslední chvíle stimulovalo, že si myslel, že se soutěží o perníkové ceny, které bývají při velikonočním turnaji. Když Ája přinesla mnou oblíbené ovocné ceny, už byl ale tak rozehraný, že se na 4.místě udržel.
Všichni hráči byli skvělí, moc ráda bych o každém něco napsala, ale protože jsem tentokrát sama bojovala jako lvice, uniklo mi zřejmě hodně zajímavých detailů. Vy, o kterých nebude zmínka, mi prosím promiňte.
Téměř neporažen zůstal Milan a jediná prohra - a to zrovna se mnou - nemohla ohrozit jeho první místo. Druhá jsem skončila já. Prohrála jsem s Danem (skore bylo ostudné 257 : 296). Podobně zoufalý výsledek, téměř se nehodící ke zkušeným zatrnicím, jsem měla s Evou. Porazila mě 290 : 260. Možná nás omlouvá, že to byla poslední hra a kostičky šly pokládat už nějak více ztuha. Jak to u poslední partie bývá, ruce už nebývají lehké a kostičky na zatrovnici často dopadají spíše vlivem přitažlivosti než cíleným vedením hráče. Eva se touto poslední výhrou dostala na páté místo a s radostí si vybrala pomelo. K výhře se mnou jí prý i pomohla moje věta: "Vždy v posledním kole prohraji s Katkou". A protože Katka tentokrát na turnaji chyběla, musela jí Eva zastoupit, abych neměla příliš velkou změnu.
Šestý skončil Petr. Ještě na něj zbyla ovocná cena ananas, takže rodina Petrasova je na pár dní zásobena vitamíny. Odnášela si dva ananasy a košíček kivi. Sedmý byl Karel s osmi body. A se stejným počtem bodů skončila na osmém místě Petra Studená. Nebezpečně se začíná probojovávat na přední umístění, stejně jako Standa Kunc. Také osm bodů a 9.místo. Standa je velmi galantní muž. Poslední partii hrál s Radkou. Nahlásil, že prohrál. Radka si prožila několik minut velké radosti. Eva už měla napsané diplomy a pak nějaký šťoural přepočítal Standovi výsledek. Tak se přišlo na to, že chtěl buď Radce udělat radost nebo, jak říká Radka, prostě neumí počítat (třeba by ho Ája vzala na soukromé doučování). Standa tedy vyhrál a tím poskočil o několik míst dopředu. A Eva pohotově přepsala diplomy.
Také s osmi body skončily 10. Ája (a to i přes snahu při turnaji vést výměnný obchod a s jinými hráči se pokoušet vyměňovat desítky za křížky). A 11. Dana. Všichni víme, že všechny křížky jsou její,děláme co můžeme, ale osud je většinou proti nám. Ale za to chováme náležitou úctu k jejím medvědům. Se sedmi body skončil 12. Michal Löbl, se šesti body 13. Michal Kunc (ve druhém kole na druhém stole málem remizoval s vítězem turnaje!), 14. Jakub Riedl, 15. Tomáš Prouza (jsme rádi, že jsme ho opět viděli ve skutečnosti, nikoli jen na přihlašovací listině), s pěti body 16. Radka.
Dosud byla přesvědčená, že už má zamluvené v každém turnaji poslední místo, nyní ji ho "vyfoukla" Kateřina. Chvíli se dohadovaly, která by měla být na pěkném 18. místě, ale Radka moudře ustoupila. Uznala, že poslední, stejně jako první, je většinou jen jeden. 17. s dvěmi výhrami se umístil zatím nepříliš zkušený Jakub Tesař, o kterém ještě určitě také uslyšíme. Jakubovi děkujeme za jeho milé, galantní a profesionální chování, kterým nás potěšil při příchodu a odchodu do budovy školy.
Po skončení turnaje se někteří hráči odebrali na závěrečné zhodnocení do restaurace Neklid. Většina se dostavila cíleně na výborné sushi. Ti, kterým se nezdá tak výborné, si bez problémů vybrali z bohaté nabídky jídelního lístku. K účastníkům turnaje se přidali i ti, co se s lítostí zrovna nemohli zúčastnit (Lenka), a další příznivci Zatre a Áji. Velmi byli rádi, jako vždy, když se dostanou do naší společnosti, Alfréd a Niels. Než dostali svou oblíbenou večeři a než stihl Michal Löbl (a to byla docela rychlost) doběhnout pro piškoty, zatím se spokojili s olízáním kalhot Michala Böhma a mé nové sukně.
Za mou osobu a předpokládám i za ostatní přítomné bych hodnotila turnaj jako velmi vydařený. Ještě bych ráda poděkovala Karlovi za fotodokumentaci. Když jsem se po dlouhé době dostala opět mezi fotografované, jsem ráda, že budu zvěčněna pro další generace Zatre. Ještě Karlovi děkuji, že při partii se mnou po té, co vypadala dlouho na jeho výhru, polevil v ostražitosti a dva body jsem do tabulky měla nakonec zapsané já.
Gratulujeme Milanovi k vítězství v turnaji. Petr i já jsme samozřejmě přesvědčeni, že jsme k jeho vítězství přispěli velkým podílem - přípravou a podáváním domácí stravy, dostatečného množství správných tekutin, ovoce, čokolády a odstraňováním smítek z oblečení.
Budu se těšit na další, tentokráte Valentýnský turnaj jako tradičně pod režijním vedením Dany a Karla na nějakém hezkém romantickém místě, jak k Valentýnovi patří. Po té se všichni rádi sejdeme opět v rozlehlé budově školy na Velikonočním turnaji. Michale, můžeš se těšit na oku lahodící a žaludek potěšící perníkové ceny od Evy.
Poslední věta patří Aleně. Nebo vlastně měla být první. Děkujeme za uspořádání Tříkrálového turnaje Tobě i Tvým pomocníkům.
A rodina Petrasova děkuje za doplnění domácích zásob chutným jižním ovocem.
Vlasta Petrasová